První zmínka o kovárně na potoce Oliwa pochází z listiny z roku 1597. Tato listina je potvrzením o jejím prodeji Janem Klinghamerem Dawidu Konarskému, opatovi cisterciáckého řádu v Oliwě. Toto hutní zařízení, jedinečné na světě, přineslo klášteru velký finanční prospěch. Až do 20. století se zde zpracovávalo velké množství železa. V roce 1830 zde bylo vyrobeno téměř 200 tun různých kovových výrobků. Dnes se dřevěná budova skládá ze dvou částí rozdělených potokem Oliwa. Vody potoka se původně používaly k pohonu vodních kol. V každé části budovy je topeniště a kladivo poháněné samostatným vodním kolem o průměru 4 m se 44 lopatkami po obvodu. Jedná se o konzolová kola usazená na dubových hřídelích o čtvercových rozměrech 8 m (0,7 x 0,7 m). Použitá páka při otáčení hřídele zvedá kladivo o hmotnosti asi 250 kg, které pak padá z výšky asi 40 cm na kovadlinu. Součástí zařízení je také excentrický střižník, který se pohybuje pomocí malého vodního kola o průměru 3,1 m a je upevněn na dubové hřídeli o průměru 0,5 m a délce 4,7 m. Střižník je umístěn na dubové hřídeli o průměru 0,5 m a délce 4,7 m. Umožňují řezání rozžhaveného železa o tloušťce 40 mm. Dnes se v kovárně konají jazzové koncerty a srazy milovníků starých automobilů. Po návštěvě muzea se můžete vydat na procházku do Údolí radosti. Cestou minete historický hotel Dwor Oliwski.